Čím dál hlasitěji se mluví o tom, že četné domácnosti se mohou v důsledku pandemie nového koronaviru SARS-Cov-2 a souvisejících mimořádných opatření vlády Andreje Babiše (ANO) ocitnout ve svízelné sociální situaci. Mnohé z nich ji ovšem nebudou s to řešit prostřednictvím sociálních dávek, neboť města, kde žijí, na svých územích vyhlásila takzvané bezdoplatkové zóny.

Na potenciálně kritickou situaci upozornila Platforma pro sociální bydlení spolu s Institutem pro sociální inkluzi, Centrem pro společenské otázky a Člověkem v tísni. Organizace vyzvaly obce, aby opatření zrušily.

„Pokud je ve městě, nebo jeho části vyhlášena bezdoplatková zóna, dopadne to na všechny osoby, které by zde v důsledku ztráty zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti chtěly nově žádat o doplatek na bydlení. To znamená, že v těchto obcích nikdo… nebude mít možnost získat rychlou sociální pomoc státu určenou k udržení bydlení,“ uvedly ve výzvě určené městům, krajským úřadům a ministerstvu vnitra.

Nemožnost využít doplatek na bydlení zvýší míru zadlužení a v posledku i míru ohrožení ztrátou bydlení. To dále prohloubí sociální propad domácností, zhorší vyhlídky na obnovu jejich sociálního statusu a v neposlední řadě to má potenciál zkomplikovat realizaci epidemiologických opatření v daných lokalitách i regionech. Bezdoplatkové zóny se koncentrují zejména v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

„V současné situaci považujeme místní omezení přístupu obyvatel zhruba stovky dotčených obcí v České republice k nástroji, který jim může pomoci překonat mimořádnou situaci a předejít ztrátě jejich bydlení, za škodlivé a odporující celospolečenským zájmům,“ uvádějí organizace ve společném dokumentu. Současně upozorňují, že je třeba přijmout i další opatření v oblasti dávkových systémů, které by pomohly ochránit skupiny obyvatel České republiky, jež jsou nejvíce ohroženy výpadkem příjmů. Zejména je nutné zajistit pružnější výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi.

Jenomže města si bezdoplatkové zóny chválí. Prý se osvědčily

Podle ředitele Platformy pro sociální bydlení Víta Lesáka se ovšem města k rušení bezdoplatkových zón nemají. „Doposud nevím o žádném, které by se chystalo výzvu vyslyšet,“ řekl Deníku Referendum. A jeho slova vyjádření zástupců či představitelů dotčených obcí potvrdila.

„O zrušení bezdoplatkových zón se u nás neuvažuje. My tady bojujeme proti obchodníkům s chudobou. Máme na to dobré ohlasy od našich občanů. Ti vítají, že se snížila kriminalita, že se jim lépe žije a že jim nepřizpůsobiví v okolí neznehodnocují cenu nemovitostí,“ vysvětlil Deníku Referendum tiskový mluvčí karvinského primátora Lukáš Hudeček.

Změnu neplánují ani v Chodově. Podle starosty Patrika Pizingera (HNHRM) by daný problém měl řešit v prvé řadě stát. „Proč nezaklekne na obchodníky s chudobou? Proč s nimi konečně něco neudělá? To umí jen omezovat řádné vlastníky bytů a zakazovat jim, aby někomu dali výpověď z nájmu? Bezdoplatkové zóny se osvědčily, jejich zrušení by dnes nic nevyřešilo,“ uvedl pro Deník Referendum.

A obdobná situace panuje i v Ústí nad Labem. Tamější zastupitel Martin Hausenblas (PRO!Ústí) nicméně plánuje zrušení oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů navrhnout. „Mnoho šancí na úspěch si ale nedávám,“ řekl Deníku Referendum.

„O rušení bezdoplatkových zón jsme ani na minutu neuvažovali,“ sdělil Deníku Referendum senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD), který město vede již od roku 1994. „Je mi až trapně, že autoři výzvy neznají zákon. Lidé, kteří v těch oblastech žijí, na pomoc státu samozřejmě dosáhnou, omezení se týká jen nově příchozích,“ dodal.

Jedna ze signatářek výzvy Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi nicméně upozorňuje, že některé zóny existují víc než dva roky, během kterých se v nich usadilo mnoho nových obyvatel. „Právě o těchto lidech hovoříme,“ vysvětila Deníku Referendum.

O zrušení bezdoplatkových zón usiluje Richterová spolu s Chmelovou

S ohledem na nečinnost obcí se potenciálně krizovou situaci pokoušejí řešit poslankyně Olga Richterová a její kolega Ondřej Profant (oba Piráti). Ti k příslušnému návrhu zákona ministryně Kláry Dostálové (nestr. za ANO), jenž ve stavu legislativní nouze ve středu projednává Sněmovna, předložili pozměňovací návrhy, které bezdoplatkové zóny ruší bez náhrady; alternativně jejich využívání samosprávami znemožňují do konce května příštího roku.

„V situaci, kdy stát předpokládá, že mnoho lidí přijde ne vlastní vinou o stálý příjem a může mít problémy s placením nájemného, je především úkolem státu, aby těmto lidem pomohl pomocí doplatku na bydlení. Bezdoplatkové zóny tomu brání. […] Stát tak uplatňuje současně dvě protichůdné politiky, kdy na jednu stranu odkládá placení nájemného a zakazuje výpověď z nájmů z důvodu korovanirové epidemie, na druhou stranu ale odebírá nájemníkům v nejpostiženějších lokalitách jeden z nástrojů jak situaci řešit,“ uvedli.

Richterová nicméně Deníku Referendum řekla, že šance na schválení prvního z pozměňovacích návrhů není s ohledem na rozložení sil v Poslanecké sněmovně velká. „Druhý by ovšem projít mohl, přestože jej Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj k přijetí nedoporučil,“ doplnila.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, do jejíž gesce novelizovaný právní předpis spadá, se záměru nebrání. „Jsme ochotní o tom diskutovat, ale určitě to není věc, kterou chceme projednávat ve stavu legislativní nouze,“ napsala Deníku Referendum.

Prakticky totožný pozměňovací návrh má připravený i senátorka Renata Chmelová (nestr. za KDU-ČSL). Podobně jako Richterová ovšem počítá s tím, že Poslanecká sněmovna zrušení těch ustanovení zákona, která obcím umožňují vyhlašovat oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, nejspíše nepodpoří.

„Když stát zakazuje vlastníkům bytů, aby lidem, kteří nejsou schopni v důsledku pandemie schopni platit, dali výpověď, nevidím důvod, aby jiné skupině obyvatel umožňoval odejmout dávky pomoci v hmotné nouzi. Bezdoplatkové zóny je třeba jednou provždy zrušit,“ řekla Deníku Referendum.

Návrh na zrušení bezdoplatkových zón leží přes dva roku u Ústavního soudu

Problematikou oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů se již více než dva roky zabývá rovněž Ústavní soud, neboť skupina senátorů v čele právě s Chmelovou podala návrh na zrušení předmětných ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Senátoři je pokládají za rozporný s Ústavou zaručeným principem rovnosti, svobodou pohybu a pobytu a v neposlední řadě i nepodmíněností ochrany lidských práv. „Skutečnost, že je nějaká oblast prohlášena za zákonem předpokládanou oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, je věc, za kterou nenese ten, do jehož zájmů to zasáhne, odpovědnost či vinu,“ uvedl právní zástupce skupiny senátorů, advokát Pavel Uhl.

„Zákaz ghetta či jeho zrušení nevede k dosažení cíle, ‚aby ghetto nebylo‘, ale pouze k přesunu téhož jevu na jiné místo. Nelze přitom přijmout myšlenku, že se ghetta postupně vytlačí odevšad, protože jejich vznik je dán podstatou jiného jevu — existencí chudoby. [...] Napadená ustanovení se tak zcela vymykají ústavně požadované racionalitě, protože se zcela míjejí s účelem normy či oblasti práva, do které byla tato vsazena. Ve svém důsledku dokonce příslušný problém prohlubují, nijak jej neřeší a odsouvají jej dále mimo aktuální výskyt důsledků toho jevu,“ stojí dále v ústavní stížnosti.

Ústavní soud, kde má případ na starost soudce zpravodaj Jiří Zemánek, ovšem doposud o návrhu senátorů nerozhodl. „Stížnost prozatím nebyla zařazena na plénum. Jde o procesně komplikovanou věc a rozhodnutí není v dohledu,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí brněnského tribunálu Miroslava Sedláčková.

Délka řízení má podle odborníků na šíření bezdoplatkových zón negativní vliv. Alena Zieglerová poukázala na případ Klášterce nad Ohří, který jako poslední z velkých měst Chomutovska vyčkával s jejich vyhlášením. „Nejdříve to vypadalo, že soud opatření zruší, jenže uběhl skoro rok a nic se nestalo. Nechtěli jsme se pro příjemce dávek z jiných měst stát ostrůvkem, proto jsme se rozhodli, že zóny také zavedeme,“ uvedl tamější starosta.

Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi schválila Sněmovna již na počátku roku 2017. Ministerstvo práce asociálních věcí v čele s Michaelou Marksovou Tominovou (ČSSD) ji připravilo s cílem odstranit ústavně nekonformní ustanovení z dílny poslance Zbyňka Stanjury (ODS), které podmiňovalo vyplácení doplatku na bydlení souhlasem obce. Sněmovna sice sporné paragrafy zrušila, poslanci všech sněmovních stran — s výjimkou ČSSD — ovšem vzápětí podpořili pozměňovací návrhy Vladislava Vilímce (ODS), které daly městům možnost vyhlašovat bezdoplatkové zóny.